Jelikož ve svém novém kostele viděli dům boží, byli kdykoliv ochotni přispět k jeho vybavení, ať už se jednalo o zvony, mešní náčiní, oblečení pro ministranty nebo varhany, oltář, sochy či obrazy. Přispívaly i ty nejchudší vrstvy obyvatelstva.

Věřící měli během jednoho roku mnoho povinností. Pokud jim to čas a práce dovolily, rádi a svědomitě je vykonávali. Jestli to bylo jejich nejvnitřnější přesvědčení, dnes už neposoudíme. Ale v obci, kde se lidé znali až do nejtajnějšího nitra, si nikdo netroufl planými výmluvami se vyhnout cestám do kostela. Co by lidé řekli, kdybychom zůstali doma - strachovali se vesničané, kteří se báli se "řečí" a "zlých hub" milých sousedů a to v mravních vazbách mělo svou váhu.

Jejich povinnosti začínaly v adventu roráty, které se četly již o půl sedmé ráno. Přes zimní počasí bývaly vždy dobře navštíveny. Na půlnoční mši chodili převážně dospělí. Pokud to počasí a daleká cesta dovolily, každý dům a každá rodina měla - ba dokonce musela, být zastoupena. K betlému, který býval vystaven v každém kostele, putovaly hlavně děti, protože zde byla svatovečerní událost nejlépe pochopitelná. Dětský obdiv vzbuzovaly především barevné figurky a cizokrajné stavby nebo stromy.

Poděkování na Silvestra a požehnání zprostředkovalo zpětný pohled na události ve farnosti a vyzývalo k díkůvzdání za poskytnutá dobrodiní. Novoroční den byl naproti tomu dnem proseb za zachování boží přízně i pro budoucí časy.

Na Tři krále se odbývalo svěcení vody.

Uveřejněno v časopise Deštník, který vydává obec Deštné v Orlických horách. Vyprávění pana Rudolfa Seidla přeložila Doris Remešová.
Pan Rudolf Steiner je bývalým řídícím učitelem v Jedlové. Narodil se v obci Nedvězí 5.8. 1898, jako jedenácté dítě z patnácti sourozenců. Vystudoval učitelský ústav v Trutnově. Učil v Uhřínově a ve Staré Huti, odkud 1.1. 1927 přešel do Jedlové. Zemřel 7.6. 1990 v Mnichově.